Tereza Pultarova
- Počet článků 16
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 2911x
Seznam rubrik
- Příběhy z Londýna
- Věda a vesmír
- Napříč kulturami
- O Česku z venku
- O popkultuře
- Pro zdraví a pohodu
- Osobní
- Nezařazené
Oblíbené blogy
Oblíbené stránky
Tereza Pultarova
Z vesmíru na Zemi: Evropský projekt českého architekta
„Představte si, že nemusíte platit za elektřinu, za kanalizaci nebo pitnou vodu, protože váš dům to všechno umí sám,“ sní český architekt Ondřej Doule. Díky dvěma milionům Eur, kterými jeho návrh podpořila v prosinci loňského roku Evropská komise, se možná tomuto snu o krok přiblíží. Projekt S.H.E.E., za kterým stojí konsorcium sedmi firem a akademických institucí z Evropské unie, chce vytvořit soběstačnou a samopostavitelnou obytnou jednotku nejen pro pobyt na jiných planetách, ale třeba i pro vědecké expedice za polárním kruhem nebo pro nouzové ubytování v oblastech postižených přírodní katastrofou. „S.H.E.E. by měla sloužit ve všech těžko dostupných oblastech a extrémních prostředích, kde není běžně dostupná elektřina, pitná voda a nedá se tam dostat s těžkými stavebními stroji,“ přibližuje Ondřej cíle projektu.
Tereza Pultarova
Přelet nad kukaččím hnízdem po anglicku: Příběh Marka
Před pěti lety se Marek rozhodl odjet do Anglie. Proč? Kdo ví... Prý aby tam našel přítelkyni, a možná i práci. Z domku kdesi v České republice, kde žil s matkou, třemi sourozenci a matčiným přítelem odešel. Matka ho o to požádala, s přítelem nevycházel a navíc tam nebylo místo. „Proč jste si nemohl najít přítelkyni a práci v Česku?“ ptá se opatrně psycholožka Claire, Markova terapeutka na uzavřeném oddělení jedné psychiatrické léčebny v Londýně. „Nějak to nešlo,“ odpovídá Marek se sklopeným pohledem.
Tereza Pultarova
Sníh v Anglii, volby v Česku a mediální realita
A zatímco v českých médiích a internetových diskusí zuřily bitky mezi zastánci jednotlivých úspěšných a neúspěšných prezidentských kandidátů, občas podpořené zhrzelými výroky kandidátů vyřazených, britská média měla v tomt týdnu zcela jinou agendu. Ano, stalo se to, co předpovídal instalatér, který nám minulý týden přišel namontovat funkční uzávěr vody v kuchyni: letošní studená vlna dorazila do Británie.
Tereza Pultarova
Zoufalý jobhunt v Londýně aneb Bůh jménem Recruiter
Říkali mi, že to bude trvat, říkali mi, že to bude bolet, říkali, že je potřeba obrnit se trpělivostí, vytrvalostí a optimismem. Měli pravdu. Snažím se řídit jejich radami, ale občas propadám beznaději. Ano, Londýn Vám to rozhodně nedá zadarmo. Obzvlášť pokud nejste inženýr, „ajťák“ nebo třeba doktor, těch má Anglie nedostatek. Já mám rovnou to nejhorší myslitelné vzdělání a zkušenosti, které můžete mít, pokud se rozhodnete hledat uplatnění v zahraničí – média.
Tereza Pultarova
Silvestr č. 30 – aneb světlo na konci tunelu těm, kdo ho hledají
Letadlo pomalu najíždí na runway na letišti Václava Havla. Za pár okamžiků pilot přidá plyn, rozjede se, a pak se několikatunový kovový kolos zanoří do mlhy (dodnes mi to přijde tak nějak proti přírodě). Po pár minutách stoupání skrz nízkou oblačnost se vynoříme nad jejím horním okrajem a já zase po týdnu uvidím slunce (Dobře, letos to počasí o Vánocích bylo celkem fajn a tak jsem to Slunce párkrát viděla i tady...). I přesto mi někdy připadá, jakoby můj život v Česku a zdejší klima měly podezřele mnoho společného. Za necelé dvě hodiny přistanu v Londýně, kde za dva dny oslavím příchod Nového roku. Bude to můj třicátý Nový rok v životě a to si, myslím, zaslouží zamyšlení.
Tereza Pultarova
Bydlení po „Anglicku“ aneb vítejte v civilizaci
Před třemi měsíci jsme se s přítelem přestěhovali do Anglie – země, která odstartovala průmyslovou revoluci. A to rovnou do Londýna - města s nejdražším bydlením v Evropě. Za cenu, za kterou by si člověk v Česku pořídil palác, si pronajímáme na první pohled příjemný a útulný dvoupokojový byt na okraji centrální části Londýna. Ano, na první pohled.... Na ten druhý, bližší pohled, se pořád nestíháme divit, když postupně odkrýváme další a další neuvěřitelná řešení britských stavitelů a inženýrů (Vážně tahle země spustila průmyslovou revoluci? Kolik lidí při tom přišlo o život?).
Tereza Pultarova
Dobrovolně nebo ne? Dva podivné příběhy z Londýna
Londýn – největší evropská metropole – věčně pulzující město plné neomezených možností a nových výzev, ale taky Londýn pololegální imigrantů, kteří se sem dostali kdovíjak. Jakoby se ten Londýn od časů vykořisťovaných sirotků Charlese Dickense příliš nezměnil. Jenomže teď tu na černo a za zvláštních okolností pracují přistěhovalci z východní Evropy. Často neumí pořádně anglicky a tak se jejich život zřejmě odvíjí tak nějak mimo společnost. Pokud chcete do tohoto světa nahlédnout, dejte se zaměstnat jako tlumočník civilních úřadů a zdravotnických služeb. Právě díky tomu jsem potkala dvě dívky, jejichž příběhy se v mnohém podobají a na obou stejným způsobem něco nehraje.
Tereza Pultarova
Marilyn Manson, Rob Zombie a zvrácenost pop kultury
„Dostal jsem v práci lístky na Marilyna Mansona a Roba Zombie,“ hlásí přítel po příchodu z práce, „Půjdeš se mnou?“ Dobře ví, že prakticky veškerá hudba s přívlastkem hard nebo heavy jde tak nějak mimo mě. Mansona znám, to je ten týpek, co vypadá jako mrtvola a jmenuje se po masovém vrahovi. O Zombiem jsem nikdy neslyšela, ale to jméno ve mně, když nic jiného, vyvolává očekávání. „Nevěděl jsem, že Zombie ještě vystupuje. Myslel jsem, že teď už jenom natáčí horory,“ přítel mě zasvěcuje do podrobností.
Tereza Pultarova
Půst: Aneb jak jsem zvítězila nad slabou vůlí
Mám slabou vůli. Předsevzetí si často dávám a stejně často porušuji. Především ta, která v sobě zahrnují výraznější aspekt nepříjemnosti. Třeba jako sprchovat se každý den studenou vodou nebo držet tři dny v měsíci očistný půst. Jako dítě jsem vydržela dvacetičtyřhodinového „bobříka hladu,“ od té doby to se mnou ale jde s kopce. V pubertě jsem dokonce záviděla anorektičkám, že vydrží hladovět. Po odjezdu tchýně minulý týden (viz předchozí blog) jsem se ale rozhodla, že je čas dopřát zažívacímu ústrojí trochu relax a taky si dokázat, že nejsem stoprocentní slaboch.
Tereza Pultarova
Tchýně odjela, co teď?
Týdenní návštěva mých řeckých “tchánů” je u konce. Dva gigantické kufry, které „tchýně“ přivezla nacpané jídlem si na protest proti řecké ekonomické krizi odváží naplněné úlovky z Oxford Street. Pod náporem extrémního množství (i když zdravého domácího) jídla začal v posledních dnech můj trávicí systém mírně protestovat. Ještě, že doma nemáme váhu, asi bych už propadla depresi. Z dvoukilové zavařovačky oliv zbyla sotva polovina a po třech kilech feta sýru se jen zaprášilo. Teď si dávám předsevzetí, že celý nadcházející týden budu držet dietu (lákavé zbytky v lednici ale testují mou pevnou vůli).
Tereza Pultarova
Tchýně přijela, hurá: Aneb o výhodách mezikulturních vztahů
Dlouho očekávaná premiérová návštěva přítelových rodičů v našem Londýnském bytě je tady. Po měsíci a půl je to pořád jen zpola zařízený holobyt. Rozkládací pohovku s tak trochu řeckou laxností kupujeme na poslední chvíli a tak jednu chvíli hrozí, že zásilka nedorazí včas. Moje řecká „tchýně“ zosobňuje celou řadu stereotypních představ, které panují o řeckých matkách a tak se předem snažím připravit na to, abych totálně nepropadla. Nezáleží prý na tom, kolik času před jejich příletem strávím uklízením, stejně přijde na to, jak to udělat líp. Dosáhla prý v tomto směru za svůj život absolutní dokonalosti a tak si to nemám brát osobně.
Tereza Pultarova
Věřím v evropskou integraci, amen
Zrušili nám pomazánkové máslo! Drzouni! Eurobolševici! Jo, vy co jste tenkrát v referendu hlasovali pro vstup, vy za to můžete! A za co proboha dostali Nobelovu cenu míru! Člověk má někdy pocit, že vstup do Evropské Unie je největší zlo, co Českou republiku potkalo v několika posledních desetiletích. Ať o tom přemýšlím jakkoliv, nemůžu přijít na to proč.
Tereza Pultarova
Proč jsou v Česku všichni naštvaní: Aneb negativismus jako norma
„Mám pocit, že když se v týhle zemi o něco snažíš, hned se najde někdo, kdo má potřebu tě setřít,“ řekla mi u kafe kamarádka, kterou jsem přes rok neviděla. „A to se můžeš snažit třeba jenom dobře mluvit anglicky nebo mít výsledky ve škole. Ten negativismus člověku vysává energii. Kdyby mě tu nedržela rodina, jela bych pryč,“ dodala sklesle. Nebyla jediná, koho jsem při své poslední návštěvě Česka slyšela mluvit podobně.
Tereza Pultarova
Jak je těžké učit se anglicky v Londýně
Tak abychom pořád nenadávali jenom na Česko. Některé věci překvapivě nefungují jinde. Minulý týden jsem se pokusila přihlásit na kurz angličtiny v Londýně. Potřebuji si dodělat cambridgský certifikát Proficiency in English. Věřím, že mi tahle nejvyšší zkouška z angličtiny pro nerodilé mluvčí může pomoc t na Londýnském pracovním trhu. Obzvlášť pokud máte tak neužitečné vzdělání jako je žurnalistika, musíte do své jazykové vybavenosti skutečně investovat (ano, kdybych před lety věděla, že se budu snažit chytit mimo Českou republiku, šla bych studovat něco smysluplnějšího. Třeba techniku. Možná by to nebyla taková zábava, ale dveře do světa by se přeci jen otevíraly snadněji).
Tereza Pultarova
Diskriminace králíků, aneb plus pro ČSA
Stěhuju se do Londýna. Moje tříletá králice Ríša jede pochopitelně se mnou (prodavačka v obchodě tvrdila, že je to kluk. Veterinářka nás později vyvedla z omylu, ale jméno už zůstalo). Ríša je mimořádně zcestovalý králík. 9 měsíců se mnou bydlela ve Francii, 3 v Německu. I když cestování nijak zvlášť nemiluje, v autě se mnou najezdila po Evropě tisíce kilometrů. Pro cestování autem po kontinentálních státech Evropské unie nepotřebuje králík vůbec nic. Ani očkovací průkaz, ani žádné speciální potvrzení. Na hranicích Vás jednoduše nikdo nestaví. Představovala jsem si, že stejně snadno to půjde i do Velké Británie.
Tereza Pultarova
Zrušte dabing: Aneb proč Češi neumějí cizí řeči
Biancu jsem potkala během studia ve Štrasburku. Pochází z Rumunska a ovládá 9 jazyků. Narodila se do rumunsko–maďarské rodiny, takže se už od malička musela naučit přepínat mezi dvěma jazyky. Už víc než deset let žije různě po Evropě. Mluví plynule anglicky a francouzsky. V obou zemích žila několik let. Cekem zajímavá je ale její historka, jak se naučila španělsky: Ve čtrnácti letech díky sledování latinsko-amerických telenovel. To nezní zrovna jako zábava pro intelektuály, že?
